Legendární hudební seskupení Vltava zahraje ve valašskomeziříčském M-klubu, „s cílem zasáhnout srdce a působit na duši“, jak prozradil frontman kapely, Robert Nebřenský. Přinášíme rozhovor s ním přímo pro tento koncert.
Svou surrealistickou tvorbou jste inspirovali mnoho dalších, kdo inspiruje Vás?
Těšilo by mě, někoho inspirovat a nerad bych sváděl k napodobování. Základ inspirace přichází shůry a lépe se mu to daří do správně nastaveného materiálu zvoleného „tvůrce“. Jisté je, že štěstí přeje připraveným a přejícím si tvořit.
Před pěti lety se konal velký návrat Vltavy. Co (Vám) oněch pět let přineslo?
Kus velké radosti ze znovunalezení světa, který je můj a milovaný a s tím také známé pocity smutku a marnosti, když někdy andělským křídlem drhneme záchody.
Otázka na Roberta Nebřenského, který je známý, že kromě hudební scény působí v Divadle Sklep, v celé řadě filmů, nebo seriálech jako jsou Vinaři či Letiště. Z tvůrčího hlediska Vám přijde zajímavější herectví nebo hudba?
Hudba, kterou provozuji s Vltavou, je mojí nejosobnější a nejsvobodnější realizací v životě. S příležitostmi ve filmu se tedy nedá vůbec srovnávat a nic na tom nemění skutečnost, že mě to před kamerou hodně baví.
Vltava je bezesporu legendární skupina, která ovlivnila minimálně jednu generaci posluchačů. Vnímáte tu odpovědnost?
Odpovědnost k posluchačům začíná a končí u odpovědnosti k sobě.
Několik písní na posledním Album „Komedianti se vracejí domů“ se nese na melancholické vlně. Čím to je?
Taková vlna se šíří celou naší tvorbou a to vnímání krásy přes smutek je přítomno ve všech písních Vltavy. Týká se to i těch takzvaně veselých - všechny jsou nejprve smutné. Smutek je životní rozměr a jediné správné vysvětlení nepodám, prostě to tak je. Asi proto, že všichni umřeme. To je ta krása.
Pro vývoj kapely je důležité hrát, co nejvíc nové skladby, na koncertech jsou, ale jistě publikem žádané staré pecky jako „Prasátko“, „Marx, Engels“. Vracíte se k nim rádi?
Rádi a bez problémů. Nové písně stejně zahrajeme a pak i nám přijde vhod radost a uvolnění při „starých dobrých“.
Děkujeme Robertu Nebřenskému za rozhovor a těšíme se na další skvělý koncert, tentokrát v sobotu 28. března ve 20 hodin.
Vzniku hudební formace Vltava se datuje rokem 1986 a během pár let její hudba doslova zaplnila chybějící díru na hudební scéně. S nadsázkou se traduje, že se svým neopakovatelným stylem Vltava nejdříve onu díru sama vytvořila. Když v roce 2003 Vltava ukončila svou činnost, jeden z trefných nekrologů uvedl: „Budou nám chybět jejich vtipné mnohoznačné texty a charakteristický, vysoký hlas Nebřenského, který dokresloval jemnou, rockovou až jazzovou muziku mísící se s trampskou písničkou, swingem, blues, reggae, cirkusovými rytmy a dechovkou.“ S rokem 2010 skupina ohlásila velký návrat a rok nato vydává své šesté album Komedianti se vracejí domů.
Marek Baroš
