ROZHOVOR: Jste nároční posluchači a odmítáte mainstream? Pak jedním dechem Lanugo

ROZHOVOR: Jste nároční posluchači a odmítáte mainstream? Pak jedním dechem Lanugo

Když v roce 2009 vydali své debutové album, mluvilo se o senzaci a mnozí čekali, že Lanugo svůj typický nadžánrový pop přetaví pro širší scénu posluchačů. Naštěstí kapela odolala a zůstala věrná kvalitě.

 

Sami o sobě říkají, že jsou seskupení hrající moderní pop, jazz a soul s jemnými doteky elektroniky, které v sobě spojují hned několik momentů a trumfů. Převážně autorská tvorba vyniká neotřelými aranžemi a barevností hudebního vyjádření. Koncerty jsou pak výjimečné doslova intimní náladou. Dynamický vokál Markéty Foukalové doprovázejí klavírista Viliam Béreš, kontrabasista Rastislav Uhrík, bubeník Martin Kopřiva, kytarysta Mirek Šmilauer a perkusionista Martin Novák, který navíc ovládá sampler.

 

Ptali jsme se Markéty Foukalové

 


Nemůžu si odpustit, ale zajímá mě původ názvu Lanugo?

Když jsme hledali název pro kapelu, mysleli jsme na něco, co vystihuje náš přístup k hudbě. Tedy něco čistého, upřímného, nezkaženého. Spojitost s pohodou a úkrytem v matčině lůně byla nasnadě. Lanugo je ten úkryt. Je to chmýří, jemná srst, kterou má nenarozené dítě v matčině lůně. Některé děti se s ním i narodí. 

 

Které kapely vás ve vaší tvorbě ovlivnily a máte své hudební vzory?

Je nás šest a každý z nás poslouchá trošku něco jiného. Ty vlivy dáváme dohromady a tvoříme z nich naši osobní směs. Obecně si myslím, že hudbu vnímáme jako prostor, kde není třeba se bát a naopak je zábava experimentovat. Bezpečné místo, kde je vše dovoleno.

 

Nedávno jste vydali vaše třetí album, vnímáte nějaký hudební posun od první desky?

Od první desky je posun hodně značný. Nejen v přechodu z angličtiny k češtině, ale také hudebně jsme daleko živelnější, energičtější a přímočařejší.

 

S jakou kapelou byste si chtěli zahrát na společném pódiu, a na jaká místa se letos chystáte?

Já mám hodně ráda London Grammar, Bat For Lashes, samozřejmě Björk, Little Dragon, Florance and the Machine, … Je tuna kapel, se kterými by mi bylo ctí stát na stejném pódiu. Zpátky na zem, pojedeme šňůru k novému LP. Těch míst přibývá, takže nedokážu všechny vyjmenovat. Vše je na www.lanugo.cz nebo na našem facebooku.

 

Jaké máte plány do budoucna, kam by jste chtěli svou tvorbu dál posunout?

Já bych ji chtěla posunout k lidem. Jsem spokojená s naším současným zvukem i s tím, že si změny ve výraze nijak neplánujeme. Přichází samy. Co bych si ale opravdu přála je to, aby se naše hudba dostala ke všem lidem, kteří o hudbu stojí. To by byla paráda:-)

 

Děkujeme za rozhovor. Ptal se Marek Baroš, M-klub Valašské Meziříčí.